Nový kancl
Jak si někteří již povšimli, máme od konce minulého roku v přístavu významnou změnu – nový kancl. Pro nás pamětníky starých pořádků bude již navždy uvízlý v paměti obraz přeplněné místnosti s naskládanými starými hrnci a várnicemi, kde cokoli nalézt byl úkol z kategorie bobříka síly, odvahy, průzkumnictví a navigace v obtížném terénu. Zatuchlé regály ukrývaly desetiletá tajemství historie přístavu i mnohdy méně prozaičtější zatuchlé věci z posledních či prvních plaveb, zkorodované ešusy, od myší prokousané pytlíky cukru a mouky s armádou molů. Tak tomu všemu je nyní konec.
Na tomto místě je třeba vyzdvihnout nemalé organizační i pracovní úsilí několika jednotlivců, kteří pro nás všechny pracují na trvalém zvelebení našeho zázemí. Po úspěšné realizaci inovace vstupu do přístavu… a musíte asi všichni přiznat, že to se hodně povedlo, se Rákos vloni nadechl k dalšímu projektu, a sice přestavbě kanclu. Nutno říci, že se s tím nehodlal mazat a omezovat se a rovnou slíbil, že to hodlá stejně vykonat, i kdyby nám na to nikdo nedal ani korunu. Jak řekl, tak udělal… nakonec jsme na to korunu dostali (děkujeme pane hejtmane), ale většinu práce má na svědomí právě Rákos za pomoci Diggra, Datla a na elektrických rozvodech nám zamakal Jirka Ž. V roli nosičů a zaklízečů bylo ještě několik dalších osob, ale ty klíčové jsem snad zmínil.
Nepostavili jsme jim sice pomník, ale aspoň zde mi dovolte jejich zásluhy připomenout, protože odvedli obrovský kus práce, která by neměla být považována za samozřejmost. Není to totiž jen oprava kanclu, kolem klubovny máme nové dlaždice, postupně se uklízí prostory před i pod klubovnou, máme nahozené opadané omítky a zdi a toto všechno probíhá jaksi nenápadně, zcela dobrovolnicky a motorem těchto aktivit je právě Rákos, který za pomoci Diggra, Datla a dalších udržuje v provozu nejen klubovnu, ale i Sečskou základnu (kde nás rodiče a vedoucí přinutí dvakráte do roka taky přiložit několik hodin na oltář dobrovolné lopoty na našem společném majetku), jsou i další činnosti, jen málokdo tuší kolik desítek hodin práce zabere Džíně udržovat hospodaření přístavu, Dědovi složit náplň časopisu Hrožramrovo (když děti už dnes nejen nečtou, ale ani nic moc nepíšou), atd..
Náplní naší práce je pochopitelně hlavně práce s dětmi – kde nám připravují program mnozí vedoucí, ale ti většinou právě neřeší ostatní zázemí a tak je třeba tentokráte zmínit i právě tuto symbiotickou roli všech pečovatelů o společný majetek, kterým je mimo jiné i Tranzit 2.0, vlek, pramice a ostatní lodě, atp. Výše jmenovaní se na provozu tohoto zázemí podílejí už roky a nečekají díků. Dnes bych jim rád poděkoval aspoň tímto příspěvkem a reportáží.
Rekonstrukce kanclu začala během prázdninových měsíců, kdy proběhlo vyklizení obsahu skříní a vystěhování nábytku. Řada polic a nosných stran skříní se prakticky rozpadla a nebyly vhodná ani k palivovým účelům. Bylo zjevné, že spojovací části nábytku byly na samé hraně uživatelnosti, demolice tedy nebyla nijak náročná co do rozložení, jako spíše co do stěhování obsahu. Po samotném vyklizení byla upravena podlaha místnosti, byly odstraněny dlaždice a došlo k vystěrkování / nivelizaci podlahy a položení zátěžového linolea. Úprava místnosti zahrnovala i elektroinstalaci nových elektrických rozvodů a to ve formě zasekání rozvodů do zdí místnosti namísto zalištování. Poté byly stěny zarovnány, upraveny štukováním, opadané kusy omítky a zdiva z přepážek vestavěných skříní opraveny a místnost byla vymalována. Doinstalováno bylo nové světlo.
Náhrada za vestavěné skříně původně na bázi volných polic mezi nosnými bočnicemi byla provedena za pomoci zamykatelných skříní, které byly zvýšeny oproti původním a poskytují tak více místa pro uzamykání věcí a méně volně ložených na vrchních částech skříní. Byly vybrány o 20 cm mělčí skříně, vzniklo tak výrazně více volného prostoru v uličce místnosti. Mělčí police ve skříních jsou sice menší, nicméně je možné přehledněji uspořádat věci, kdy původně zadní části polic byly téměř nepřístupné a obtížně dosažitelné. Naopak volný prostor v místnosti umožňuje lepší pohyb v místnosti i dostupnost skříní. Skříně byly kompozičně rozmístěny i do zadní části místnosti (proti dveřím), čím se získal opět větší prostor a namísto dřívější úzké uličky vzniklo mnohem více místa se snadnou dostupností všech úložných prostor.
Původní prostory u oken byly rovněž kompozičně přepracovány, kovové skříně a trezory vystěhovány, nepraktická prosklená skříň byla vyhozena, skříňka na nádobí nahrazena novou s větší pracovní deskou a vznikl tak další uzavíratelný úložný prostor pro nádobí, příbory a potraviny bez obav z napadení hmyzem a hlodavci. Vznikl tak prostor i pro případné nouzové vaření.
Krom samotných nových a nerozviklaných částí nábytku bylo nepopiratelným přínosem i vyklizení a odepsání nepotřebných částí majetku, který v řadě případů již nefungoval nebo je v současných podmínkách nepoužitelný (konve na vodu, zrezivělé várnice, tenkostěnné hrnce, aj.). Třebaže zatím nejsou všechny věci nastěhovány nazpět, plní již dnes administrativní místnost svoje poslání výrazně lépe, je přístupnější a vytváří lepší zázemí než dřívější vybavení s jednou zásuvkou a 3m2 volné podlahové plochy.
Takže Rákosi (a spol.) – díky moc, tohle se hodně povedlo !!!
(nerad bych tím snižoval úsilí všech ostatních, kteří odvádějí na přístavu desítky hodin v administrativní, údržbářské či informační práci – i Vám ostatním : DÍKY !!!
(napíšu o vás příště)
Džin
