V letošním roce poprvé jsme se rozhodli uspořádat příměstský vodácko-skautský tábor. V posledním prázdninovém týdnu jsme v klubovně a okolí tuto akci po důkladných přípravách absolvovali a je na místě trochu toho zhodnocení z pozice organizátora.
Původní plán na příměstský tábor vzešel ze vzoru pražské čtyřky, která tuto akci pořádá pravidelně. Konec prázdnin už je trochu vyčerpávající, proto rodiče jistě uvítali možnost děti přihlásit, o čemž svědčil i počet účastníků. Na „startovní“ listině jsme měli 22 dětí. Od pondělí 24.8. jsme v zázemí naší klubovny rozjeli program různých her, soutěží, sportovních aktivit, a protože nám počasí přálo, mohli jsme každý den během odpoledne na vodu. V pondělí jsme se seznamovali, zahráli hru na třídění odpadu, odpoledne vyrazili na Vinici a nakonec se naučili/zopakovali pár uzlů. V úterý jsme skládali puzzle, absolvovali rychlokurz zdravovědy se zamotáním do obvazů a odpoledne jsme zajeli pro změnu na Labe. Ve středu od rána se soutěžil Ďábelský sedmiboj (již 20. ročník), následovaný lovem velryb (kosatek). Odpoledne jsme opět zajeli na Vinici. Začalo pěkně připalovat, tedy koupel se ukázala jako vítaná kratochvíle. Ve čtvrtek jsme si zašli na celodenní výlet, nejdříve jsme pěšky pochodovali s řadou doprovodných her podél Labe do Kunětic, kde jsme si ohřáli k obědu guláš na vlastním vařiči. A pak jsme se vrátili na pramicích. V pátek jsme nejdříve přežívali horko v klubovně u obíhačky a pantomimy, později jsme se vybíjeli na Špici. A odpoledne jsme naposledy zajeli na koupání na Vinici. Díky vodě, jsme zvládli i jinak ve městě obtížně snesitelné teploty nad 30 stupňů.
Aby byl report úplný, musím poděkovat všem účastníkům. Děti byly opravdu úžasné a to nejen z řad našich oddílů, ale i děti z „vnějšku“ zapadly do party, a třebaže pochopitelně zlobí (jsou to děti – ano zlobilo i to vaše (moje ostatně taky)), tak zlobily snesitelně :-). Děkuji rodičům za důvěru a dochvilnost při odevzdání i odebrání dětí. Musím poděkovat členům přístavu za podporu i úklid klubovny před akcí. Jmenovitě pak Rákosovi za vyjednání obědů, přípravu klubovny a vybavení, Džíně za finanční vypořádání a pomoc na prvním dnu, Dědovi za snědení přebytečné svačiny a podporu při šmodrchání uzlů, Lucce za fantastický gulášek, Kámenovi, Sumcovi, Robovi a Kosatce za víceméně morální podporu při nakládaní lodí, Diggerovi za zorganizování odvozu lodí a menáže na čtvrteční výlet, jakož i opravu vleku na stav „jako nový“. Děkuji všem ostatním, kteří na nás aspoň mysleli, třebaže si nenašli čas se nás zajít podívat.
A na závěr musím poděkovat zúčastněným vedoucím. Konkrétně se o děti staraly Vifka, Kukačka, Lenka, Medúza a Verča. Bez nich by akce nikdy zdárně neproběhla a já jim osobně skládám hlubokou poklonu, jak těch pět dní zvládly a to prosím s přehledem a úsměvem. Bylo to fajn a doufám, že i děti z toho měly podobný pocit.
Džin
